Mohou nevhodné brýle nebo špatné světlo poškodit váš zrak?

Nejsou-li vaše brýle optimálně uzpůsobeny, nemůžete mít ze svého plného vizuálního potenciálu žádný prospěch. Může to výrazně zhoršit kvalitu vašeho života. Zamyslete se nad tím: čtení jídelního lístku se změní v noční můru, nebo se při řízení nebudete cítit bezpečně. To vyvolává několik otázek: můžete si zrak poškodit tím, že máte příliš silné (hyperkorekce) či příliš slabé brýle (hypokorekce)? Jaké jsou důsledky toho, když váš zrak není ideálně zkorigován? A může únava očí či nesprávné osvětlení – ať už příliš jasné či nedostatečné – představovat riziko pro váš zrak? LEPŠÍ VIDĚNÍ vám poskytne přehled.

Ne! Špatně uzpůsobené brýle nemají žádný dlouhodobý vliv na zdraví vašich očí. Měli bychom však rozlišovat mezi zrakem dospělého a zrakem dítěte, který se ještě vyvíjí. Jsou-li brýle špatně uzpůsobeny, může to rozhodně poškodit zrak dětí i mládeže. Oči dětí nejsou emetropické, tj. jejich vidění není ideální. Vidění dítěte se vyvíjí postupně: začíná v nejkratší vzdálenosti, např. při pohledu na matku, přes oblast na blízko, nezbytnou v pozdějším věku při kreslení či čtení, až po 3D vidění na dálku. Jinými slovy: tato slabá hyperopie je vlastně zpočátku výhodu a něčím, čemu děti nakonec úměrně svému věku přivyknou. Brýle mohou dětem pomoci rozvíjet optimální vidění. Zrakové vady nepoškozují zrak dospělých – bez ohledu na to, zdali jsou krátkozrací, dalekozrací nebo nosí špatné brýle. Namísto toho se vaše oči „učí“, jak správně zaostřovat na různé vzdálenosti a upravit vlastní vizuální výkon, jakož i přizpůsobit je pokud možno konkrétní situaci. Pokud se tak děje po delší čas a vyžaduje to větší námahu vašich očí, dostaví se znatelné symptomy.

Brýle, jež nejsou optimálně uzpůsobeny očím toho, kdo je nosí, mohou vyvolávat různé symptomy. Zde je typický problém: všimnete si, že vaše brýle vám zhoršují zrak. To vede k subjektivnímu zhoršení vašeho vidění. Nezpůsobuje to poškození, ale rozhodně to vaše oči namáhá. A znamená to, že vaše oči musí tvrději pracovat. Možné důsledky jsou četné a zahrnují vše od bolestí hlavy a šíje, až po závratě či zdvojené obrazy. Dalším symptomem je pálení nebo svědění očí. Nejsou to přitom jen důsledky nošení špatných brýlí. Suchý vzduch může být taktéž příčinou. Nesprávně uzpůsobené brýle však mohou k danému problému výrazně přispět.

Ne, určitě ne. Negativní není ani to, když se vám po čase vizuální výkon zhorší a brýle, kdysi optimálně uzpůsobené, vám již neposkytují ideální korekci. Možná si ne vždy uvědomíte, že netěžíte ze svého úplného vizuálního potenciálu – na tuto situaci si prostě zvyknete. Tento zhoršený vizuální výkon často poodhalí až objektivní příčina, např. když si zažádáte o řidičský průkaz.

Určitě. Nebezpečné může být pouze přímé sluneční světlo, neboť oční čočka zaostřuje světlo přímo na sítnici. Podobá se to dopadu objektivu na senzor. Stačí to k tomu, aby byly buňky trvale poškozeny z důvodu škodlivých tepelných účinků. Bezpochyby jste zažili krátkodobou slepotu poté, co jste se zadívali přímo do slunce. Vaše vidění bylo dočasně vyřazeno, protože receptory na vaší sítnici byly nadměrně stimulovány. Příliš dlouhý pohled na slunce může vést k trvalému poškození.

Normální světlo, jako např. to, jež je vyzařováno z displejů mobilů či laptopů, je však zcela neškodné. I dlouhodobé užívání nepředstavuje pro zrak žádné riziko. Co je příčinou? Na straně jedné jsou tato zařízení obecně kontrolována co do své bezpečnosti. Na straně druhé je lidské oko vybaveno mechanismem – jako např. řasami a obočím – pro dostatečnou ochranu před rušivým, příliš jasným světlem. Dokonce i reflexivní reakce, jako přivírání očí, zajišťuje účinné snížení objemu světla. To vše jsou věci, jež děláte nevědomky. Jinými slovy: vaše oči chrání sebe samy automaticky – neexistuje něco jako příliš mnoho světla!

Zraková ostrost je termín, užívaný k popisu celkového vizuálního výkonu vašich očí: jak dalece jste schopni rozpoznávat vzory a obrysy – bez ohledu na to, zdali máte zrak 20/20 či vadný zrak nebo zdali nosíte brýle či nikoli. Tato hodnota je u každého člověka jiná. Určuje se pomocí konkrétního vizuálního testu a závisí na věku. Dobrá ostrost činí v průměru 1,0. V mládí se vaše ostrost pohybuje mezi 1,0 a 1,6. To se však během lidského života zhoršuje. Hodnota u lidí nad 70 let činí běžně 0,6 až 1,0. Řidiči musí mít ostrost alespoň 0,7.

Tato ostrost hraje samozřejmě důležitou roli ve chvíli, kdy jsou vaše brýle uzpůsobovány: váš optik vám změří vaši objektivní zrakovou ostrost, a poté určí, jaká další optická mohutnost je pro zachování jasně ohraničených obrazů na sítnici nezbytná. Cílem je dosáhnout nejvyšší možné zrakové ostrosti.