Proč každý člověk vidí jinak?

Ať již se jedná o vnímání barev, vidění 3D nebo vidění v noci: To, jak dobře vidíme, se u jednotlivých lidí liší. Proč se vidění u jednotlivých lidí tak liší – a jak můžeme svůj zrak zlepšit a mít jistotu, že využíváme celý potenciál našeho vidění?

Někteří lidé mají perfektní zrakovou ostrost, zatímco jiní mají potíže s rozeznáváním barev nebo s prostorovým viděním – ale proč existuje takový rozdíl v kvalitě vidění? Pokud jsou oči zdravé, mladí lidé s krátkozrakostí i dalekozrakostí se těší téměř stejné kvalitě vidění, jestliže jsou jejich brýle správně zhotoveny. Správně zhotovené brýle účinně korigují všechny drobné nedostatky kvalitního vidění. S postupem času je to však stále obtížnější, protože rozdíly mezi jednotlivými lidmi se s věkem zvětšují. V 80 letech je zcela přirozené, že naše vidění není tak dobré, jako bývalo ve 20 letech – zraková ostrost, vnímání barev, prostorové vidění a vidění ve tmě se s přibývajícím věkem zhoršují. Mezi 40 a 50 lety oční čočka a ciliární sval začínají ztrácet svoji elasticitu a tím se postupně zhoršuje schopnost zaostřovat na různé vzdálenosti. Typickým příznakem je, když při čtení musíme posunovat knihu stále dál a dál od očí. S přibývajícím věkem se pak tyto potíže dále zhoršují.

Zhoršení zraku také nastupuje během některých onemocnění a potíží, které se v životě mohou objevit a které nejsou korigovatelné brýlemi – jako je například šedý zákal, glaukom nebo věkem podmíněná makulární degenerace. Rozdíly v kvalitě vidění tedy obecně mají nějakou patologickou příčinu. Vidění v noci závisí na správné funkci tyčinek v sítnici. Během stmívání zbývající světlo prochází rohovkou a čočkou před tím, než dosáhne k sítnici. V oblasti sítnice se světelné podněty převádějí v signály, které jsou dále vedeny do mozku. Na tomto procesu se podílejí dva typy receptorů: tyčinky a čípky. Čípky jsou zodpovědné za vidění za denního světla, tyčinky za vidění v noci. V některých vzácných případech může vést ke zhoršenému vidění v noci nedostatek vitaminu A. Pokud je nedostatek odstraněn, vidění za šera se opět vylepší.

Barevné vidění je výjimkou. Ženy a muži vnímají barvy rozdílně. Ženy vnímají svět v teplejších barvách a lépe než muži rozeznávají například různé odstíny červené barvy. Muži, na druhou stranu, lépe vnímají menší kontrast a rychlý pohyb. Předpokládá se, že tento rozdíl má evoluční základ: v pravěku ženy musely být schopny najít například červené plody v zeleném lese, zatímco muži lovili divokou zvěř. Určitou roli rovněž hraje testosteron, který podporuje tvorbu nervových spojení a nervových buněk v mozkovém zrakovém centru nenarozeného dítěte. V rámci každého pohlaví je však porucha barevného vidění a barvoslepost zodpovědná za odchylky: pokud je někdo barvoslepý, není schopen vnímat vůbec žádné barvy, zatímco při poruše barevného vidění dochází k posunu barevného spektra - postižená osoba vnímá sice všechny barvy, ale v jiných odstínech a nuancích. Jedná se o typicky "mužský problém": 8 až 9 procent mužské populace trpí poruchou vnímání barev v červenozelené oblasti, což je podstatně více než u žen (pouze 0,5 až 0,8 %).

Přestože vidění „3D“ v kině a televizi je nyní hitem, ne všichni mají schopnost trojrozměrného vidění. To se týká zejména případů, když je jedno oko postižené a nevidí tak dobře, jako druhé oko. Někdy je rovněž pro mozek obtížné zpracovat speciálně překryté obrázky z každého oka a vytvořit typický prostorový vjem. Často je zapotřebí trochu trpělivosti, neboť mozek potřebuje určitý čas, aby si navykl na novou situaci.

Dalším důležitým faktorem je zraková ostrost: jak dobře rozeznávám detaily? Zde platí stejné pravidlo jako předtím: bez správně zhotovených brýlí nemůže být potenciál vidění plně využit a jemnější detaily jsou jednoduše ztraceny. Z toho plyne, že mezi lidmi existují rozdíly ve vidění, které lze korigovat brýlemi. Potenciál vidění mnoha lidí není ve skutečnosti omezen na 100 procent, ale může dokonce toto procento překročit. Aby bylo tohoto cíle dosaženo a aby bylo jisté, že budou předepsány brýlové čočky, které umožní maximální využití potenciálu vidění nositele, oční vyšetření a stanovení refrakce musí být co nejpřesnější. Další informace…

K vyšetření kvality vidění existuje řada standardizovaných testů. Společnost ZEISS používá tzv. i.Polatest^®, který může být použit k rychlému a přesnému stanovení zrakové ostrosti, 3D vidění a kontrastní citlivosti. Barvocit se testuje pomocí Ishiharových barevných tabulek (také nazývané pseudochromatické tabulky). Jedná se o tabulky s obrazci z barevných koleček s rozdílnou velikostí a s různými nuancemi. Lidé s normálním barevným viděním jsou schopni rozeznávat uvedená čísla nebo písmena na rozdíl od osob s poruchou barvocitu. Ke zjištění poruch barvocitu lze použít také přístroj zvaný anomaloskop. Tento přístroj je často využíván zaměstnavateli k vyšetření u povolání, u kterých hraje barevné vidění důležitou roli (například strojvůdci, piloti, elektrikáři). Další informace…

Testovat zrakovou ostrost, která hraje pro kvalitu vidění zásadní roli, je výrazně jednodušší. Zde postačí zobrazení vzdálených objektů: rozeznám některé detaily objektu či nikoliv? Oční specialisté používají k vyšetření zrakové ostrosti postup zvaný subjektivní refrakce: vyšetřující postupně předsazuje před vyšetřované oko různé zkušební čočky a pacient je dotazován, zda s danou čočkou vidí lépe nebo hůře.

Profesionálně zhotovené brýle obvykle korigují nedostatky nočního vidění, vidění 3D a vnímání barev. Vnímání barev lze optimalizovat použitím čoček se speciálním filtrem upraveným podle individuální poruchy barvocitu každého pacienta. Pokud jsou čočky dobře zhotoveny, opatřeny antireflexní vrstvou a správně korigují současný stav refrakce, mají zásadní vliv na zlepšení barevného vidění. Perfektně zhotovené brýle rovněž zlepšují vidění 3D a vidění v noci. Je důležité, aby čočky byly schopny korigovat všechny nedostatky zraku - známé také jako aberace. Tyto aberace je proto potřeba odhalit hned v počátku. i.Profiler^® a čočky zhotovené technologií i.Scription^® jsou ideální k detekci a korekci očních aberací - a k dosažení lepšího vidění rovněž za špatného osvětlení nebo v noci.

Čočky bez technologie i.Scription^® korigují aberace pouze na základě subjektivní refrakce. Hodnoty refrakce jsou obvykle získány pomocí zkušebních čoček za dobrého osvětlení. Předepsané hodnoty jsou tedy vhodné pro podmínky za denního světla, nikoliv však pro podmínky za špatného osvětlení. Přístroj i.Profiler^® však také proměřuje oko při rozšířené zornici, tedy za podmínek imitujících noční vidění a může takto získat požadované informace. Čočky předepsané na základě tohoto vyšetření umožňují dobré vidění nejen za denních podmínek, ale také za špatného osvětlení a v noci. Zároveň se zlepšuje i kontrastní citlivost, protože dochází k omezení halo efektu na sítnici.

I když přístroj i.Profiler^® není schopen dostatečně vyšetřit barvocit, protože v něm hraje hlavní úlohu sítnice, bylo prokázáno, že ostré vidění je nutným předpokladem vnímání bohatých a plných barev. To znamená, že přesné čočky v mnoha případech také znamenají lepší barevné vidění.

Přístroj i.Profiler^® může být také přínosný při vyšetření očí u dětí (ve věku od 4 let). Vysoký stupeň automatizace během procesu měření dovoluje vyšetřujícímu, aby se věnoval malému pacientovi, zatímco přístroj provádí měření.

Pouze poranění nebo onemocnění jako šedý zákal, které neodkladně nastupuje od určitého věku, znemožňuje zlepšit kvalitu vidění pomocí brýlí. Při šedém zákalu se čočka stává zakalenou a ztrácí pružnost. Jedinou léčbou je operace, během které je zakalená čočka vyňata a nahrazena průhlednou umělou čočkou.