Plastové nebo skleněné čočky?

Tato elementární otázka je nastolena pokaždé, když se kupují brýle: dáváte přednost plastovým nebo skleněným čočkám? Když se rozhodujete, mějte na paměti, že vaše brýle by měly být pevné, atraktivní, odolné proti rozbití, pohodlné – a v neposlední řadě se musí snadno nosit. Následující text obsahuje pravdu o plastu a skle: volba nejvhodnějšího materiálu závisí na individuálních faktorech, jako je zraková ostrost a osobní vkus.

Skleněné brýlové čočky – to jsou čočky vyrobené z minerálního skla podle jejich profesionální klasifikace – přesně dle normy. I nadále mají své místo v dnešní optometrii díky jejich výjimečné odolnosti proti poškrábání Zákazníci také rádi uslyší, že jsou levnější než srovnatelné plastové čočky. V případech závažné ametropie lze také poskytovat požadovanou korekci s použitím poměrně tenkých čoček – to s ohledem na estetický vzhled, který se nemá podceňovat.

Minerální sklo se také doporučuje pro bifokální nebo trifokální čočky, protože se různé materiály mohou spojovat tavením k sobě, aniž by se vytvářely znatelné přechodové okraje. V principu platí, že zvětšená tloušťka činí materiál opticky čistší; sklo vypadá čistší a nemá rušivé barevné vady v periferii (takzvaný rozptyl).
Když světlo dopadá na brýlovou čočku, láme se a rozptyluje na své komponentní části To vytváří rozrušené viditelné barevné spektrum podobající se prizmatu Intenzita tohoto efektu, známého jako rozptyl, závisí na vlastnostech použitého materiálu: vysoce kvalitní materiál = minimální disperze. Barevná vada v periferii se měří na základě takzvaného Abbeho čísla: čím je Abbeho číslo materiálu brýlové čočky vyšší, tím je rozptyl menší.

Výhoda minerálního skla: vytváří výrazně slabší barevné vady dokonce i tehdy, když je index lomu stejný jako v případě plastových čoček.

Čím je rozsah indexu lomu materiálu brýlové čočky větší (také se nazývá refrakční index), tím tenčí je hotová čočka V případě vysokých dioptrických hodnot se proto doporučuje používat materiál s vysokým indexem lomu, protože se zmenšuje tloušťka čoček a tudíž i hmotnost brýlí. Například: čočka s indexem lomu 1,6 je při stejné dioptrické hodnotě vždy tenčí než čočka s indexem lomu 1,5.
Minerální sklo má tady jasnou výhodu: jeho index lomu je v rozsahu 1,5 až 1,9, zatímco index lomu organického skla (= plastu) je pouze 1,5 až 1,74. Minerální sklo má také větší hustotu než plastové.

Výsledek: I když je index lomu stejný, brýlové čočky vyrobené ze skla jsou vždy tenčí než čočky vyrobené z plastu – ale mají podstatně větší hmotnost.

Plastová skla – také známá jako organická skla – se v současnosti používají ve všech typech brýlí a rovněž jsou nejlepší pro sportovní a dětské brýle.

• Mají malou hmotnost, a proto se pohodlně nosí.
• Jsou také vysoce odolné proti rozbití. V tomto smyslu překonávají skleněné čočky až stokrát, a to v závislosti na typu použitého plastu.
• Navíc poskytují lepší ochranu před polétavými jiskrami (například z ohňostrojů, táborových ohňů, svařování a brusičských prací) a nemohou se tříštit – důležitá bezpečnostní výhoda v mnoha každodenních situacích.

Nevýhoda: ve srovnání s minerálními skly má plast malou odolnost proti poškrábání. Výsledkem toho je skutečnost, že jsou citlivější a vyžadují zvýšenou péči V zájmu vylepšení se na ně nanáší speciální povrchová vrstva, například vrstva, která odpuzuje nečistotu a vytvrzuje plastový materiál (jako je povrchová vrstva DuraVision Platinum vyvinutá ve společnosti Carl ZEISS).

Další výhoda plastu: zatímco minerální skla se mohou barvit jen několika málo barvami s vynaložením poměrně vysokých nákladů, úprava plastových skel je možná prakticky ve všech barvách. Plast je přednostní volbou pro ty uživatele, kteří chtějí mít módní doplněk v podobě brýlí opatřených barvenými čočkami.