Modré světlo: klady a zápory

Rozhořela se diskuze ohledně prospěšných a škodlivých účinků modrého světla. Na jedné straně může být modré světlo nápomocné při potlačování zimní deprese a nespavosti. Na straně druhé může lidský zrak natrvalo poškodit. Jak to tedy s modrým světlem je? A k jakým změnám u umělého světla, s nímž přicházíme dennodenně do styku, dochází? Proč si naše tělo vyžaduje biologický účinek o této vlnové délce? A jak a kdy se chránit před potenciálními škodlivými účinky modrého světla? Čtěte dál a o kladech a záporech modrého světla se dozvíte více.

Světlo dopadající na lidské oko a pronikající do něj se dělí na světlo viditelné, tvořené vlnovými délkami od přibližně 380 do 780 nm, a neviditelné, zahrnující světlo v ultrafialovém (UV světlo) a v infračerveném pásmu (IR světlo).

Odborníci si jsou již po delší dobu vědomi, že ultrafialové světlo může poškodit biologickou tkáň, např. naši pokožku či oči. Z tohoto důvodu se lidé obvykle chrání před slunečním svitem a používají např. krém na opalováni či sluneční brýle. Potenciál poškodit naše oči však má také viditelné modré světlo. I když modrofialové světlo nemá takovou energii jako ultrafialové světlo, když prochází lidským okem a dosahuje sítnice, není téměř vůbec filtrované. Prostřednictvím kontrastu je ultrafialové světlo téměř zcela absorbováno přední částí oka, přičemž méně než 5 % tohoto světla dosáhne až k sítnici.

Modrá součást světla mezi vlnovou délkou 380 a 500 nm je známá také pod názvem vysoce energetické viditelné (HEV) světlo.
Vlnové délky modrofialového světla o velikosti 380 až 440 nm jsou vnímány jako potencionálně škodlivé a jsou považovány za jednu z možných příčin fotoretinitidy, tj. poškození sítnice způsobené vysoce energetickým dopadajícím světlem.

Světlo plní mnohem více funkcí, než že nám umožňuje vidět. Je to také významný prostředek regulace našich biologických rytmů a ovlivňuje náš celkový pocit pohody. Světlo má vliv na to, jestli jsme vzhůru, soustředění, produktivní a jestli se cítíme nabití energií a zdravě.

Biologický dopad světla na naše tělo byl i vědecky potvrzen. Ultrafialové světlo například ovlivňuje tvorbu vitamínů. Vystavení se ostrému světlu, zejména modrému světlu, ovlivňuje naši hormonální rovnováhu. Tělesné hormony řídí, jak se člověk cítí, a také regulují náš cyklus spánku a probuzení. Za denního světla je obsah modrého světla poměrně vysoký, zatímco večer dochází k jeho výraznému snížení.

Jakmile je venku jasno, tělo produkuje hormon serotonin – známý také jako jeden z „hormonů spokojenosti“ – a cortisol, stresový hormon. Díky oběma zmíněným hormonům se cítíme vzhůru a aktivní. Na druhou stranu melatonin je považován za spánkový hormon, díky němuž se cítíme unavení a za tmy tvrdě spíme.

Světlo, konkrétně modré světlo dosahující na sítnici, ovlivňuje také náš psychologický stav. Z toho důvodu je na léčbu zimní deprese a nespavosti úspěšně využívána terapie světlem. Nicméně stále platí pořekadlo „všeho s mírou“. Vystavení se přílišnému světlu přináší určitá rizika a může být dokonce škodlivé.

Příliš mnoho světa v ultrafialovém a modro-fialovém pásmu může lidské oko poškodit. A přivodit bolestivý zánět spojivek a rohovky, jakož i poškození čočky oka (např. zákaly) a zejména sítnice (makulární degenerace).

Proto je tak důležité nosit při silném slunečním záření sluneční brýle se 100 % UV ochranou, zvláště v situacích typu prudkého oslnění např. na vodě či na zasněžených svazích hor.

Diodami (LED diody) vyzařujícími světlo, jakož i xenonovými světly počínaje a energeticky úspornými žárovkami, jakož i elektromagnetickým zářením z obrazovek konče – všechny tyto „nové světelné zdroje“, navržené pro zlepšení a usnadnění našeho života, vykazují vyšší podíl modrého světla než tradiční staré světelné žárovky. Rozdílné spektrální složení světla znamená, že jsme vystaveni podstatně většímu účinku modrého světla než kdykoli dříve. Mohlo by to mít na náš zrak neblahý dopad?

Je však důležité mít na paměti, že  jednohodinový pobyt venku za běžně zataženého dne vystavuje naše oči modrému světlu 30krát více než jednohodinová práce před obrazovkou.

Dává smysl, že čiré brýlové čočky nevyžadují UV ochranu, nosíme-li je převážně ve vnitřních prostorách. Lze si však vybrat čiré brýlové čočky s filtrem proti modrému světlu jako např. DuraVision^® Blue Protect. Ale proč?

Vyzařování modrého světla ze světelného zdroje či obrazovky může být pro oči mnoha jedinců obtěžující či únavné. Modrý filtr jim může dodat ostřejší vidění: rozdílné vlnové délky viditelného světla se lomí jinak v případě rohovky a oční čočky, takže ne všechny dopadají na totéž ohnisko sítnice. Někteří lidé tyto fenomény dobře znají, např. to, že červenou je snazší vidět na dálku a modrou na blízko nebo že zaostření na infografiku s červenými, zelenými a modrými čárami je únavnější než na čáry vystínované identickými či podobnými barvami.