Stát se školákem je pro každé dítě nový zážitek plný emocí. Zároveň je to významné období v jeho celkovém vývoji a dobrý zrak zde hraje stěžejní roli. Podle toho, v jaké zemi dítě žije, musí podstoupit určitou formu předškolního vyšetření. Součástí tohoto „testu“ je obvykle posouzení, jak dobře dítě vidí. Pokud je během vyšetření zjištěno cokoli neobvyklého, je doporučována konzultace s očním lékařem. Specialista oči dítěte a jeho zrak důkladněji vyšetří a může diagnostikovat například krátkozrakost (myopii). Ve spolupráci s rodiči pak může rozhodnout, jestli dítě potřebuje kompenzační zrakovou pomůcku, například brýle.

Krátkozrakost je stav, který je třeba odhalit co nejdříve, protože včasná diagnóza má velký vliv na účinnost léčby. U dětí je proto ideální, pokud je krátkozrakost zjištěna co nejútlejším věku. Pokud si rodiče všimnou jakýchkoli neobvyklých projevů, i v předškolním věku, je nezbytné konzultovat stav jejich zraku s optikem, oftalmologem nebo jiným odborníkem. Čím dříve se zahájí korekce krátkozrakosti, tím lepší jsou výsledky.

Progresivní krátkozrakost je specifický typ, který se v průběhu času zhoršuje. Je velmi důležité přijmout vhodná opatření k jejímu zpomalení nebo úplnému zastavení, aby nedocházelo k jejímu dalšímu rozvoji. Tato prevence nejen zlepšuje kvalitu života dítěte, ale zároveň snižuje riziko vzniku závažnějších očních problémů v budoucnosti.

Existují určité postupy, jak omezit progresi krátkozrakosti. Když oční lékař nasadí léčbu krátkozrakosti, jeho cílem je ochránit děti před vysokou mírou krátkozrakosti a možnými dlouhodobými důsledky, které by mohla mít pro jejich oči. Nápomocný zde dokáže být také zdravý životní styl. Studie ukazují, že když děti tráví alespoň dvě hodiny venku a omezují činnosti, které vyžadují dívání se na krátkou vzdálenost, má to příznivý dopad na vývoj jejich očí.¹

Novorozené děti jsou obecně dalekozraké.² Čím jsou starší, tím více se jim protahují oči, přičemž se rozvíjí schopnost jejich čoček lámat světlo, aby okolo 10. roku života (za běžných okolností) dítě dosáhlo normálního vidění (emetropie).^3,4 Tento přirozený proces se nazývá emetropizace.

V průběhu času se navíc rozvíjí zraková ostrost. Novorozenci ještě ostrý zrak nemají, ale zraková ostrost se rychle zlepšuje a zvyšuje až do věku šesti až deseti let.⁵ To znamená, že když dítě začne chodit do školy, bude mít za předpokladu správného vývoje očí zrakovou ostrost srovnatelnou s dospělým člověkem se zdravým zrakem. Jsou-li děti emetropické (mají normální zrak), vidí předměty jasně a jsou schopny zaostřit zrak na blízko i dálku. Tento vývoj je stěžejní, neboť umožňuje čtení, psaní a interakci se světem. Během školních let se navíc i nadále vyvíjí prostorové vnímání a děti se učí odhadovat hloubku a vzdálenost mezi předměty. To hraje velkou roli ve sportu, při jízdě na kole nebo při hrátkách v parku. Dobré vnímání hloubky pomáhá dětem v sebejistém pohybu v prostředí a zároveň podporuje motorické dovednosti.

V raných fázích vývoje dítěte je důležité věnovat pozornost jakýmkoli projevům problémů se zrakem. Indikátory mohou být časté mhouření, bolesti hlavy nebo problémy při čtení a psaní. Pokud mají rodiče jakékoli obavy, měli by nechat dítě vyšetřit specialistou, který zrak posoudí.

Bude-li nezbytná korekce zraku, může to mít velký vliv na školní a společenský život dítěte. Děti sice dokáží být mistry ve skrývání malých i velkých problémů se zrakem, ale výzkum ukazuje, že studijní úspěchy a celková kvalita života závisí na dobrém zraku.⁶

Pro prevenci krátkozrakosti u dětí odborníci doporučují zkrátit dobu, kterou děti tráví u mobilních telefonů, tabletů a dalších aktivit, které vyžadují neustálý pohled na blízko.

Děti by si měly dělat pravidelné přestávky a chodit ven. Ze studií vyplývá, že delší pobyt venku snižuje riziko krátkozrakosti a u dětí, které toto zrakové postižení již mají, zpomaluje jeho progresi.⁷

Proto odborníci doporučují, aby děti venku denně trávily alespoň dvě hodiny za denního světla, a to bez ohledu na jejich věk.

Je ale důležité vědět, že riziko rozvoje (silné) krátkozrakosti je vyšší, když se její první příznaky objeví před sedmým rokem života.⁸ Na základě různých studií ZEISS Myopia Management Guide uvádí následující: Pokud má dítě i ve věku šesti let hodnotu lámání světla při pohledu do dálky vyšší než +0,75 dioptrie, nebo mezi sedmým a desátým rokem života má tuto hodnotu vyšší než +0,5 dioptrie, lze vývoj délky jeho oka považovat za normální. Nižší nebo dokonce záporná hodnota znamená, že dítě může začít být krátkozraké.⁹

Pokud se u dítěte školního věku projevují jakékoli příznaky krátkozrakosti, je důležité si jich všimnout co nejdříve. Školní vstupní prohlídka je zásadní a jak učitelé, tak rodiče by měli důsledně věnovat pozornost tomu, jestli během hodin nebo při domácích úkolech vznikají nějaké problémy. V této fázi je důležité pravidelnými prohlídkami stanovit a testovat, jestli se krátkozrakost vyvíjí v běžných mezích, nebo jestli k jejímu zhoršování dochází rychle, což by naznačovalo progresivní krátkozrakost.

Pokud bude diagnostikována progresivní krátkozrakost, dítěti by měla být poskytnuta léčba. Při zpomalování progrese krátkozrakosti u dětí a dospívajících jsou k dispozici různé možnosti, mezi které patří léčivé oční kapky, speciální kontaktní čočky (které pro děti daného věku nemusí být vhodné) nebo speciální brýlové čočky, které dokáží zpomalit prodlužování dětského oka.

ZEISS MyoCare Portfolio se skládá ze dvou designů brýlových čoček speciálně navržených ke korekci krátkozrakosti. Tyto brýlové čočky dokáží zpomalit prodlužování oka. K tomu slouží speciální mikrostruktury ve funkční oblasti čočky, které vytvářejí takzvané simultánní myopické rozostření. Výsledkem je, že vedle ostrého obrazového vjemu na sítnici vznikají před sítnicí další obrazy. Účelem zde je zpomalit prodlužování oka.

Ve středu čočky se nachází oblast, která napravuje chybné lámání světla v dětském oku a zajišťuje ostrý zrak na dálku. V okolí středové zřetelné zóny se střídají téměř neviditelné kruhové povrchy – takzvané mikrostruktury s dodatečným optickým přínosem – se zónami, které mají jen korektivní účinek.

Školním dětem přinášejí tyto brýlové čočky dvě významné výhody, které mohou mít vliv na dlouhodobou kvalitu života a zdraví. V prvé řadě korigují chybné lámání světla jako jakákoli jiná čočka. Dítě tak vidí ostře na všechny vzdálenosti a může se bez omezení účastnit školních aktivit. Druhým přínosem je zpomalení progrese krátkozrakosti, což snižuje riziko omezení plynoucích ze silné krátkozrakosti a možných budoucích dlouhodobých důsledků na zdravotní stav očí.

Ze všeho nejdůležitější je odborně léčit progresivní krátkozrakost už od školního věku. Účinek této léčby dokáže zlepšit celkovou kvalitu života dítěte.