Odborníci se obávají rychlého nárůstu krátkozrakosti u dětí a mládeže, a to především v důsledku vnějších faktorů.¹ Pozitivní na tom je, že existují způsoby, jak zpomalit její rozvoj pomocí „korekce krátkozrakosti“.

Nárůst krátkozrakosti je v současnosti patrný zejména v Asii, kde je dnes nadprůměrný počet krátkozrakých dětí a mladých lidí. U dětí je nošení brýlí už téměř normální. V Evropě je situace naštěstí lepší, krátkozrakostí trpí jen 3 % dětí předškolního věku, 11 % dětí ve věku 7 až 10 let a 20-30 % mladistvých ve věku 11 až 17.^2-8

I přesto jsou tato čísla stále znepokojivá. Odborníci předpovídají, že do roku 2050 bude na celém světě asi 4,8 miliardy krátkozrakých lidí. Silná krátkozrakost⁹, tedy vada zraku přesahující -5 dioptrií, by mohla postihnout asi 940 milionů lidí. Podle Světové zprávy publikované WHO bylo v roce 2020 na celém světě asi 2,6 miliardy krátkozrakých lidí, z nichž 312 milionů bylo mladších 19 let.¹⁰

Alarmující je, že krátkozrakost může způsobit vážné poškození zraku, včetně sítnice. Toto poškození může dokonce vést k odchlípení sítnice nebo slepotě nebo ovlivnit zrakový nerv (známý jako glaukom).

V mnoha zemích jihovýchodní Asie je již nárůst výskytu krátkozrakosti u dětí a dospívajících vysoký, přesahuje deset procent. V některých oblastech Číny je výskyt krátkozrakosti mezi mladými studenty až přibližně 90 procent.¹¹ A tento trend by se mohl brzy objevit i v dalších regionech. Rodiče by proto měli věnovat zvláštní pozornost prvním příznakům krátkozrakosti.

Nezapomínejte, že samy děti si tyto příznaky ne vždy uvědomují. Omezené vidění jim připadá normální, protože to jinak neznají. Lidský mozek jim dokonce umožňuje dobře se vyrovnat se zrakovým postižením. Bylo nicméně prokázáno, že krátkozrakost negativně ovlivňuje kvalitu života dítěte a možnosti vzdělávání.¹²

Proto je nezbytné pravidelně navštěvovat očního lékaře nebo optika. Pouze odborník může určit, zda se již jedná o krátkozrakost, nebo zda krátkozrakost hrozí. Pokud ano, mohou navrhnout postup nebo léčbu.

Vývoj zraku dítěte je komplexní souhra různých adaptačních procesů v oku, která probíhá především v prvních měsících a letech života. Na základě současných znalostí řídí sítnice tyto adaptační procesy a zajišťuje, že refrakční síla oka a délka oka jsou ideálně sladěny.

Jak dítě roste, roste i oko. Pokud vše probíhá tak, jak to příroda zamýšlela, dítě vyroste a vidí normálně (emetropie). Pokud se tento proces stane nevyváženým, dochází k poškození zraku, jehož nejčastější formou je krátkozrakost neboli myopie. Dochází k ní, když oko roste příliš dlouho ve srovnání s refrakční silou jeho refrakčních médií (rohovka, čočka, komorová voda a sklivec).¹³

Počáteční komplexní oftalmologické a ortoptické vyšetření pro děti se doporučuje před dosažením dvou let věku dítěte, protože zrak se v prvních dvou letech života vyvíjí zvláště rychle. Tímto způsobem mohou být vady zraku včas odhaleny a zmírněny správnou léčbou.¹⁴

Proč se ale krátkozrakost u dětí a mladých lidí v posledních několika desetiletích tak drasticky zvýšila? Rozhodující roli jistě hraje náš měnící se životní styl. Krátkozrakost má genetickou složku a je velmi pravděpodobné, že se dědí po rodičích (jeden rodič s krátkozrakostí zdvojnásobuje riziko, že se u dítěte rozvine také; pokud jsou krátkozrací oba rodiče, riziko se zvyšuje pětinásobně). Na těchto počtech se ale v poslední době výrazně podepsaly vnější vlivy.

Jedním z hlavních faktorů za tím je pravděpodobně městský životní styl, zejména ve velkých asijských městech. V těchto metropolitních oblastech tráví mnoho dětí většinu svého dne uvnitř budov, aniž by byly vystaveny přirozenému dennímu světlu. Již od útlého věku používají chytré telefony a tablety celé hodiny. Dokonce i dětská hřiště se nacházejí v krytých prostorách velkých nákupních center.

V dnešní době jsou tablety a chytré telefony nepostradatelné – rodiče by ale měli dbát na to, aby děti seděly alespoň 30 centimetrů od obrazovek, dělaly si pravidelné přestávky a omezili čas strávený na digitálních zařízeních na minimum.

Stejná opatření platí také pro čtení knih: držení knihy příliš blízko očí může v dlouhodobém horizontu vést ke krátkozrakosti nebo krátkozrakost zhoršit.

Pro snížení rizika krátkozrakosti by děti neměly trávit příliš mnoho času u chytrých telefonů, televizorů a neměly by se věnovat činnostem, které zahrnují dlouhodobé dívání se na blízko.

Když děti používají tablety nebo knihy ve vnitřních prostorách, měl by být čas strávený u obrazovky vždy prokládán dlouhými odpočinkovými přestávkami, ideálně strávenými venku a nejlépe spojenými s fyzickou aktivitou. Proto se doporučuje, aby děti trávily alespoň dvě hodiny denně venku na denním světle. To platí pro všechny věkové skupiny.

Je také důležité vědět, že riziko (těžké) krátkozrakosti je vyšší, pokud se první příznaky objeví před sedmým rokem.¹⁵ Základní pravidlo založené na různých studiích říká, že pokud je dítěti ve věku 6 let naměřeno +0,75 dioptrie nebo nad +0,5 dioptrie od sedmi do deseti let, lze vývoj růstu délky oka označit za normální. Pokud je hodnota pod tím nebo dokonce v minusovém rozmezí, hrozí dítěti krátkozrakost.¹⁶

Každý, kdo nosí brýle, ví, že problémy se zrakem se mohou v průběhu času měnit, zejména u rostoucích dětí. Pokud se však krátkozrakost během šesti až dvanácti měsíců zhorší o více než 0,5 dioptrie, může být příčinou progresivní myopie.

Děti starší pěti let by měly podstoupit kontrolu zraku alespoň jednou ročně, aby se v raném stadiu odhalily jakékoli problémy se zrakem nebo rychle se rozvíjející krátkozrakost. To může provést oftalmolog, optometrista nebo optik v závislosti na specifikách a ustanoveních dané země. Náležitá kontrola zraku dětí vyžaduje použití očních kapek, které například v Německu mohou provádět pouze oční lékaři.

Kromě známých, tradičních kontrol zraku mohou nyní specialisté na zrak používat nejmodernější optometrické přístroje, jako je biometr, k měření axiální délky oka dítěte nebo dospívajícího a provádět objektivní refrakci.

Zpomalení progrese myopie u dětí a dospívajících lze dosáhnout řadou způsobů. Pokud dítě již nosí brýle nebo trpí progresivní krátkozrakostí, měl by oftalmolog a/nebo optometrista sestavit individuální plán léčby. Tento takzvaný plán korekce krátkozrakosti může zahrnovat farmaceutické oční kapky, speciální brýlové čočky nebo speciální kontaktní čočky pro den nebo noc.

Kromě léčebných plánů je pro rodiče stále důležité zajistit, aby jejich dítě trvale trávilo více než dvě hodiny denně venku. Zároveň by se měl omezit čas, který děti a dospívající tráví u tabletů, počítačů, chytrých telefonů a čtením knih a komiksů.

Pro stanovení optimální léčby je klíčová spolupráce mezi očním lékařem a očním optikem – ať už pomocí vizuálních pomůcek, nebo farmakologicky či kombinací obou. Celkovým cílem je zpomalit progresi krátkozrakosti pomocí korekce krátkozrakosti a ideálně omezit růst oka na úroveň nemyopických očí nebo co nejblíže k němu. To může například zabránit velmi vysokým předpisovým hodnotám a souvisejícím rizikům pro zdraví očí.

Potřebujete více základních informací? Navštivte Myopia Insights Hub, kde získáte odborné znalosti.

Program léčby krátkozrakosti zahrnuje komplexní anamnézu pacienta zahrnující rizikové faktory, vhodné testy a posouzení rizik, jakož i léčebná opatření a doporučení týkající se chování. To vše musí společně určit dítě a jeho rodiče, ideálně v úzké spolupráci s očním lékařem a optometristou či optikem. Je také nezbytné, aby byly pravidelné kontroly přizpůsobeny individuálnímu stavu refrakce dítěte a případně příslušné léčebné metodě.

Tyto speciální brýlové čočky zpomalují prodlužování oka. Toho je dosaženo pomocí speciálních mikrostruktur v periferní oblasti brýlové čočky, které způsobují takzvané simultánní myopické rozostření. Výsledkem je, že vedle ostrého obrazu na sítnici jsou další obrazy před sítnicí. To má zpomalit růst délky oka.

Střed brýlové čočky obsahuje zónu, která koriguje krátkozraké vidění dítěte a zajišťuje ostré vidění do dálky. Kolem této centrální čisté zóny se střídají téměř neviditelné prstencové povrchy – mikrostruktury s dodatečnou optickou mohutností – se zónami, které mají pouze korekční účinek.

Pokud je krátkozrakost diagnostikována a léčena včas, nemusí vždy vést k těžké krátkozrakosti.